Žloutnutí může mít i jiné příčiny, ale u pokojovek platí, že voda je první podezřelý. Když listy žloutnou od spodních pater a jsou měkké, je to přemokření. Když žloutnou a jsou suché, hnědé na okrajích, jde spíš o nedostatek vody nebo suchý vzduch. Tvrdá voda z kohoutku zanechává v substrátu soli, které se projevují bílým povlakem a hnědými špičkami. Pokud je to možné, používejte vodu odstátou nebo dešťovou. Dešťová voda je měkká a rostlinám vyhovuje lépe.

Základem je správná podestýlka. Osvědčuje se vrstva 5–10 cm suchých hoblin, slámy nebo pískových granulí. Hobliny nesmí být příliš jemné, jinak se slepice mohou udusit nebo je vdechnou. Sláma musí být řezaná, dlouhá stébla se zamotávají do prstů. Písek je vhodný jen jako podsyp pod hlavní vrstvu, sám o sobě nestačí. Podestýlku kontrolujte každý den rukou – pokud je cítit vlhko nebo se lepí, je čas ji vyměnit.

Formátujte jednotně a nechte to na nástroji. Ruční zarovnávání je ztráta času a zdroj zbytečných rozdílů v gitu. Nastavte si formátovač a pravidla pro středníky, uvozovky a odsazení jednou, pak už to neřešte. Stejně tak nepoužívejte kód, kterému nerozumíte, jen protože je krátký. Jednořádková zkratka, které nerozumíte, vás při ladění bude stát víc než tři řádky, které čtete jasně.

Malá chodba není problém prostoru, ale problému s tím, jak s prostorem zacházíme. Většina lidí řeší ukládání bot a bund tak, že všechno naháže na jednu hromadu a doufá, že to nějak vydrží. Vydrží to do prvního deštivého dne, kdy se z hromady stane mokrá skrumáž, která zapáchá a překáží u dveří. Přitom stačí změnit pár návyků a vyřešit to jednou provždy.

Než začnete cokoli měnit, udělejte jednu věc: vyndejte rostlinu z květináče a prohlédněte kořeny. Zdravé kořeny jsou světlé a pevné. Uhnívající jsou tmavé, mazlavé a zapáchají. Odstraňte je ostrými nůžkami, místo řezu nechte proschnout a přesazte do čerstvého substrátu. První dny po přesazení nezalévejte, jen lehce mlžte. Teprve pak nastavte režim, který odpovídá konkrétní rostlině. Každá pokojovka má jiné tempo — některé chtějí vlhko stále, jiné mají raději sucho. Sledujte listy, substrát a váhu květináče. To je spolehlivější než jakýkoli plán.

Otevřená nebo špatně zabezpečená Wi-Fi síť je pro útočníka pozvánka. Nemusí přitom jít o žádný složitý útok – často stačí, že se soused připojí k vaší síti, nebo že vás někdo odchytí data na veřejné síti v kavárně. Následující kroky můžete udělat sami, bez speciálních znalostí, a zabere to pár minut.

Žádný z těchto návyků nezabere víc než pár minut denně. Rozdíl poznáte ve chvíli, kdy se něco rozbije: v čistém kódu najdete příčinu podle názvů a malých celků, v nepořádku budete hádat. Ladění pak není otázkou štěstí, ale toho, jak jste kód napsali předtím.

Samotné heslo k Wi-Fi ale nestačí. Mnoho lidí zapomíná, že router má i administrátorské heslo. Pokud je stále „admin” nebo „heslo”, může se kdokoli přihlásit do nastavení a síť si převzít. Změňte ho na něco dlouhého, ideálně kombinaci tří až čtyř nesouvisejících slov. Zároveň vypněte správu routeru z internetu (vzdálený přístup, „Remote management”), pokud ji nepotřebujete. A aktualizujte firmware – staré verze mají známé chyby, které útočníci zneužívají.

Jak poznat, že se vám někdo připojil V administraci routeru bývá seznam připojených zařízení (často pod názvem „DHCP clients” nebo „Attached devices”). Projděte ho a porovnejte s tím, co máte doma. Neznámé zařízení znamená problém. Dalším signálem je náhlé zpomalení internetu, hlavně večer, kdy se síť používá nejvíc. Některé routery umí zobrazit i historii připojení. Pozor ale na to, že MAC adresy se dají měnit – pokud si nejste jistí, raději změňte heslo k Wi-Fi a všechny přístroje znovu připojte.

Nejčastější chyba je zalévání podle kalendáře. Někdo dá rostlině sklenici vody každé pondělí, ať je léto, nebo zima. Jenže spotřeba vody závisí na teplotě, světle, velikosti květináče i na tom, jak rostlina roste. V zimě při krátkém dni a nižší teplotě potřebuje výrazně méně vody. Zalévejte tehdy, když vrchní vrstva substrátu proschne. Strčte prst dva až tři centimetry pod povrch. Pokud je tam vlhko, počkejte. U malých květináčů to zkontrolujte častěji, u velkých stačí jednou za několik dní.

Když voda stojí v podmisce, kořeny se dusí Druhá častá chyba je nechávání vody v podmisce nebo v obalu. Většina pokojovek nesnáší trvalé přemokření. Kořeny potřebují kyslík a ve stojaté vodě začnou uhnívat. Uhnívající kořeny přestanou přijímat živiny, listy ztratí barvu a zežloutnou. Po zalití vylijte přebytek z podmisky nejpozději do půl hodiny. Pokud má květináč vnitřní obal, vyndejte ho a nechte vodu odkapat. Rostlina v květináči bez drenážních otvorů je riskantní — voda se drží u dna a škodí i při střídmé zálivce.